Orgány krizového řízení

Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje

§ 15 a § 15a krizového zákona

(dále jen „HZS kraje“) je součástí Hasičského záchranného sboru České republiky, zřízeného podle zvláštního zákona (zákon č. 238/2000 Sb.). Základním posláním HZS kraje je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech.

HZS kraje plní úkoly v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy (zákon o IZS, zákon o krizovém řízení, zákon o požární ochraně).

zákon 240/2000Sb., § 15 a § 15a

• organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemi v kraji
• vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení
• zpracovává krizový plán kraje, který schvaluje hejtman
• zpracovává krizový plán obcí s rozšířenou působností; při jeho zpracování vyžaduje v nezbytném rozsahu součinnost organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických osob a podnikajících fyzických osob
• plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje a starostou obce s rozšířenou působností v rozsahu krizového plánu obce s rozšířenou působností
• předává Ministerstvu vnitra, hejtmanovi a starostovi ORP na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 3

Příslušný správní úřad za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení poskytuje HZS kraje na vyžádání a v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů způsobem zajišťujícím dálkový přístup údaje vedené v základním registru obyvatel, základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, agendovém informačním systému evidence obyvatel, informačním systému cizinců, registru silničních vozidel, centrálním registru silničních vozidel a v registru řidičů.

HZS kraje je oprávněn za účelem přípravy na krizové situace vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje o:

• kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení
• předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech a výrobních kapacitách, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci
• počtech zaměstnanců ve výrobních provozech a počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace
• množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek
• množství zadržené vody ve vodních nádržích
• počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob a druzích vyrobené nebo zachycené přírodní energie
• uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě jiných objektů důležitých pro řešení krizových situací, vodovodech, kanalizacích, produktovodech a energetických sítích
• stavbách určených k ochraně obyvatelstva při krizových situacích, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů
• výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami

pokud tyto jsou údaje nezbytné pro zpracování krizových plánů pro přípravu a řešení krizových situací.

 HZS kraje dále:

• seznamuje obce a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení
• vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje a krizového štábu obce s rozšířenou působností
• vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob a předává údaje v ní vedené Ministerstvu vnitra
• vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí

Za stavu nebezpečí HZS kraje:

• provádí činnosti obdobně jako jiné správní úřady
• zabezpečuje varování a vyrozumění
• organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření

HZS kraje jako základní složka integrovaného záchranného systému zajišťuje nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto účelem rozmisťuje své síly a prostředky na celém území kraje.

Územní působnost HZS kraje je vymezena správním územím Středočeského kraje.

HZS kraje je organizačně členěno na:

• ředitelství HZS kraje,
• územní odbory HZS kraje,
• jednotky HZS kraje,
• vzdělávací, technická a účelová zařízení.

Územní působnost územního odboru Kutná Hora je stanovena takto:

Policie České republiky

§ 16 krizového zákona

Policie ČR je zřízena zvláštním právním předpisem (zákon č. 273/2008 Sb.) jako jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky. Policie slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy evropských společenství nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu.

Policie ČR zajišťuje připravenost k řešení krizových situací spojených s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem na území kraje.

Policie je základní složka IZS a zajišťuje nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto účelem rozmisťuje své síly a prostředky na celém území kraje.

Zdravotnická záchranná služba

Podle zákona číslo 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, v platném znění, poskytuje zejména přednemocniční neodkladnou péči. Zařízení záchranné služby zřizuje kraj, který odpovídá za organizaci a zajištění činnosti záchranné služby ve svém územním obvodu.

Základní úkoly a organizační uspořádání soustavy zařízení a pracovišť záchranné služby je stanoveno zákonem číslo 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, v platném znění.

Přednemocniční neodkladnou péčí se rozumí neodkladná péče poskytovaná pacientovi na místě vzniku závažného postižení zdraví nebo přímého ohrožení života a během jeho přepravy k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče.

Zdravotnická záchranná služba zahrnuje tyto činnosti:

• kvalifikovaný příjem, zpracování a vyhodnocení tísňových výzev a určení nejvhodnějšího způsobu poskytování přednemocniční neodkladné péče
• poskytování nebo zajištění přednemocniční neodkladné péče na místě vzniku úrazu nebo náhlého onemocnění, při dopravě postiženého a při jeho předávání ve zdravotnickém zařízení odborně způsobilém k poskytování zdravotní péče při stavech uvedených v předchozím odstavci
• dopravu raněných, nemocných a rodiček v podmínkách přednemocniční neodkladné péče mezi zdravotnickými zařízeními
• dopravu související s plněním úkolů transplantačního programu
• dopravu raněných a nemocných v podmínkách přednemocniční neodkladné péče ze zahraničí do České republiky
• přednemocniční neodkladnou péči při likvidaci zdravotních následků hromadných neštěstí a katastrof
• rychlou přepravou odborníků k zabezpečení neodkladné péče do zdravotnických zařízení, která jimi nedisponují, popřípadě léků, krve a jejích derivátů a biologických materiálů nezbytně potřebných k dalšímu poskytování již zahájené neodkladné péče
• součinnost s HZS kraje a operačními a informačními středisky IZS
• vyžadování součinnosti s leteckou záchrannou službou prostřednictvím zdravotnických operačních středisek
• třídění osob postižených na zdraví podle odborných hledisek urgentní medicíny při hromadném postižení osob v důsledku mimořádných událostí nebo krizových situací

Zdravotnická záchranná služba jako základní složka IZS zajišťuje nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto účelem rozmisťuje své síly a prostředky na celém území kraje.

Působnost zdravotnické záchranné služby na území okresu Kutná Hora je rozdělena mezi následující výjezdové základny záchranné služby ve Středočeském kraji:

Kutná Hora, Čáslav, Zruč nad Sázavou, Uhlířské Janovice a Zbraslavice.

Ozbrojené síly – Armáda České republiky

Krajské vojenské velitelství je vojenským správním úřadem vykonávajícím ve svém územním obvodu státní správu v souladu se zákonem č. 585/2004 Sb.

V oblasti přípravy na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky, a jejich řešení, při zajišťování ochrany státních hranic, vnitřního pořádku a bezpečnosti krajské vojenské velitelství zabezpečuje zejména tyto úkoly:

• podílí se na zajišťování potřeb bezpečnostní rady kraje nebo krizového štábu kraje,
• vede přehled o možnostech vyčlenění sil a prostředků Armády České republiky ve prospěch integrovaného záchranného systému od vojenských útvarů a vojenských zařízení, které jsou dislokované v územním obvodu,
• v součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému plánuje a organizuje opatření k poskytování podpory vojenskými útvary k eliminaci nevojenských ohrožení,
• organizuje v územním obvodu vyčleněné síly a prostředky vojenských útvarů a zařízení k plnění úkolů Policie České republiky,
• řídí úkolové uskupení jednotek Armády České republiky, které je nasazené v územním obvodu, k součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému nebo k plnění úkolů Policie České republiky, bylo-li tím pověřeno.

Použití AČR v souladu se zákonem 219/1999 Sb., o ozbrojených silách

AČR plní úkoly uvedené v § 9 a 10, zákona 219/1999 Sb. a dále ji lze použít:

• k plnění úkolů PČR při zajišťování ochrany státních hranic nebo k plnění úkolů služby pořádkové policie anebo ochranné služby, pokud SaP PČR nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, a to na dobu nezbytně nutnou (§14, odstavec 1, písmeno b) zákona č. 219/1999 Sb., a § 50a zákona o PČR),
• k záchranným pracím při pohromách či jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí nebo k likvidaci následků pohromy (§15 – §17 zákona č. 219/1999 Sb.),
• k leteckému monitorování pohromy a monitorování radiační a chemické situace (§17, zákona č. 219/1999 Sb.),
• k odstraňování jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky (§18 zákona č. 219/1999 Sb.),
• k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany (§19 zákona č. 219/1999 Sb.),
• k zabezpečení letecké zdravotnické dopravy (§ 21 zákona č. 219/1999 Sb.),
• k zajištění letecké služby pátrání a záchrany (§ 23 zákona č. 219/1999 Sb.),
• k zabezpečení letecké přepravy humanitární a zdravotnické pomoci (§ 24, písmeno a) zákona č. 219/1999 Sb.).

Použití AČR v souladu se zákonem 239/2000 Sb., o IZS a o změně některých zákonů

AČR poskytuje:

• Plánovanou pomoc na vyžádání při záchranných a likvidačních pracích jako ostatní složku IZS, vyčleněnými SaP AČR pouze na žádost OPIS GŘ HZS. Síly a prostředky nasazovat v souladu s Dohodou o plánované pomoci na vyžádání uzavřenou mezi MV/GŘ HZS ČR a MO/GŠ AČR (§ 21 zákona č. 239/2000 Sb.,) a přílohou Směrnice NGŠ AČR k nasazování SaP AČR v rámci IZS a PČR. O poskytnutí pomoci rozhodne ZNGŠ-Ř SOC MO (v jeho nepřítomnosti ZNGŠ pro BoPo). Následně informuje NGŠ AČR.
• Ostatní pomoc složkám IZS. Může být poskytnuta na žádost HZS kraje, krajského úřadu nebo MV při provádění záchranných a likvidačních prací vojenskými útvary a zařízeními OS ČR v souladu s § 15, 16 a § 18 zákona č. 219/1999 Sb. O jejich nasazení rozhodne NGŠ AČR.

Krajská hygienická stanice

se sídlem v Praze je ve smyslu ustanovení § 82 odst. 1 zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, správním úřadem působícím na území Středočeského kraje, a to ve správních obvodech území okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník. Krajská hygienická stanice má územní pracoviště v obcích Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Příbram a Rakovník. Působnost na území okresů Praha-východ a Praha-západ vykonávají pracoviště v sídle krajské hygienické stanice.

Krajské hygienické stanici náleží podle zákona č. 258/2000 Sb. mimo jiné:

• plnit úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně úkolů dotčeného správního úřadu,
• vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním povinností stanovených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví včetně ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť,
• nařizovat, organizovat, řídit a popřípadě i provádět opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění a v tomto rozsahu též usměrňovat činnost zdravotnických zařízení a kontrolovat je,
• určovat zdravotnická zařízení, která provedou opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění,
• nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech,
• provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva a podílet se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek,
• podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému.

Krajská veterinární správa

Krajská veterinární správa vykonává podle ustanovení § 47 odst. 1 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, jako orgán veterinární správy v územním obvodu Středočeského kraje státní správu ve věcech veterinární péče. Krajská veterinární správa má v okresech kraje své oblastní inspektoráty.

Krajská veterinární správa v oblasti nákaz a jejich zdolávání:

• získává, shromažďuje a vyhodnocuje poznatky o podezření z výskytu a o výskytu a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka,
• přijímá odpovídající opatření ke zdolání nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a jiných onemocnění zvířat a k zabránění jejich šíření,
• vykonává dohled nad dodržováním zákazu preventivního očkování proti některým nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka a nad dodržováním opatření, jimž jsou očkovaná zvířata podrobována.

Krajská veterinární správa plní úkoly opatření podle ustanovení § 49 odst. 1 veterinárního zákona, zejména vypracovává a aktualizuje krajské pohotovostní plány a kontroluje jejich plnění. Ředitel krajské veterinární správy zřizuje nákazovou komisi, která je jeho poradním orgánem.