V letním vydání Čáslavských novin vyšel kromě jiného text radního Ing. Josefa Rumla, ve kterém zmiňuje také dnes již bývalého tajemníka městského úřadu Ing. Ronovského s tím, že byl odsouzen za zločin podvodu. Vzhledem k zákonné povinnosti nechat „promluvit“ také člověka, o němž je v textu zmínka a také ke snaze o vyváženost, byl (stejně jako vždy v podobném případě) text poskytnut k vyjádření. S ohledem na charakter této reakce bylo třeba na sdělení reagovat.
V této souvislosti uznávám, že jsem mylně interpretovala první zmínku Ing. Ronovského „Rada města neuspěla. Krajský soud v Praze zrušil usnesení okresního soudu,“ a jako autorka TZ se omlouvám za sdělení, že pravda je zcela opačná.
Dovolím si vysvětlit, jak k tomu došlo. S ohledem na skutečnost, že se v textu, na nějž bývalý tajemník reagoval, objevila zmínka o jeho jmenování, domnívala jsem se, že na tuto informaci také reaguje. Nicméně jeho zmínka se netýkala mnou uvažovaného řízení, v němž byl okresním soudem v Kutné Hoře vynesen rozsudek (nikoliv usnesení), jímž byl Ing. Ronovský uznán vinným a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody, pokutě a povinnosti vrátit peníze, jež i dle mínění soudu získal na základě podvodu při výběrovém řízení na místo tajemníka. Tento rozsudek byl skutečně následně dne 15. ledna 2026 krajským soudem potvrzen, jak jsem uvedla.
Ing. Ronovský však zmiňoval jiný spor, a to o uhrazení odměny právnímu zástupci města. I v tomto případě okresní soud rozhodl ve prospěch města, nicméně při odvolání u krajského soudu bylo dne 11. 6. 2026 skutečně rozhodnuto o zrušení původního usnesení (jak uvádí Ing. Ronvoský) a vrácení věci okresnímu soudu k novému projednání s tím, že má město doložit některé další informace. Jde ale o zcela běžný postup a definitivní verdikt tak není prozatím k dispozici. Jak tato část sporu města s bývalým tajemníkem nakonec dopadne, tedy ale v tuto chvíli není zřejmé a předjímat, že „rada města neuspěla“ je skutečně minimálně předčasné.
Dále se jednalo o reakci na konstatování, že „Požadovat úhradu stovky tisíc Kč nákladů řízení, které město nezaplatilo, je protiústavní.“ Zde rozhodně nejde o jakýkoliv protiprávní, nebo dokonce protiústavní krok. Je zcela běžné, že odměnu právního zástupce hradí ten, kdo u soudu neuspěje. Tuto sumu vypočítává právník, nikoliv tedy v tomto případě město (nebo dokonce rada, jak je naznačeno). Na soudu pak je, zda uzná náklady v plné výši bez jakéhokoliv doplnění, nebo bude například vyžadovat další informace, jako je tomu v tomto případě.
Bývalý tajemník také píše, že ministerstvo vnitra pravděpodobně podá žalobu na zrušení usnesení rady města k Dusíkovu divadlu. I to je informace minimálně diskutabilní - a to s ohledem na skutečnost, že již má město v této věci k dispozici vyjádření právě zmiňovaného ministerstva vnitra ze dne 26. 5. 2026, které sděluje, že „z hlediska formálních náležitostí se napadená usnesení Rady města Čáslavi jeví z pohledu zákonných kompetencí Ministerstva vnitra (v intencích požadavků zákona o obcích) jako platná…“
Nakonec Ing. Ronovský konstatoval, že „město nezaplatilo z více jak 6 milionů ničeho. Zákonný úrok tedy běží.“ Jak bylo uvedeno v původní reakci, jde pravděpodobně o finance, které soud přikázal bývalému tajemníkovi vrátit, protože mu byly městem vyplaceny za funkci, do níž se dostal podvodem. Na tomto základu pak město jednalo dále v souladu s daným rozhodnutím a bývalý tajemník stanovenou sumu uhradil. Městu ale následně zaslal předžalobní výzvu, kterou se dožaduje navrácení vyplacené sumy. Taková výzva však nezakládá žádnou povinnost města tyto peníze vyplatit - žádný zákonný úrok z prodlení tedy ani nemůže běžet.
Omluvit se za omyl považuji za normální. Udělala jsem chybu a nemám problém ji přiznat. Doufám, že stejně k situaci přistoupí také Ing. Ronovský a omluví se za nepravdy, které ve svém krátkém textu uvedl a jež jsou jasně doložitelné dostupnými dokumenty.
Ing. Zdeňka Nezbedová
Město Čáslav