...Na stránky byl vložen harmonogram svozu odpadů na rok 2017...

...Kopaliště bude otevřeno od čtvrtka 29. 6. od 12. hodiny po celé léto (v době prázdnin od 10 do 19 hod.) ...

...Na stránky byla vložena obecně závazná vyhláška o pohybu psů ve městě...

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Obsah

 

Orgány krizového řízení

 

1.4.1. Orgány kraje a další orgány s působností na území kraje

1.4.2. Orgány obce s rozšířenou působností

1.4.3. Orgány obce

1.4.4. Ostatní orgány s územní působností

 

 

 

 Orgány kraje a další orgány s působností na území kraje

 

Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje

 

§ 15 a § 15a krizového zákona

(dále jen „HZS kraje“) je součástí Hasičského záchranného sboru České republiky, zřízeného podle zvláštního zákona (zákon č. 238/2000 Sb.). Základním posláním HZS kraje je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech.

HZS kraje plní úkoly v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy (zákon o IZS, zákon o krizovém řízení, zákon o požární ochraně).

zákon 240/2000Sb., § 15 a § 15a

 

  1. HZS kraje plní úkoly při přípravě na krizové situace a jejich řešení:
  1. organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemi v kraji,
  2. vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení,
  3. zpracovává krizový plán kraje, který schvaluje hejtman,
  4. zpracovává krizový plán obcí s rozšířenou působností; při jeho zpracování vyžaduje v nezbytném rozsahu součinnost organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických osob a podnikajících fyzických osob,
  5. plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje a starostou obce s rozšířenou působností v rozsahu krizového plánu obce s rozšířenou působností,
  6. předává Ministerstvu vnitra, hejtmanovi a starostovy ORP na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 3.

 

  1. Příslušný správní úřad za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení poskytuje HZS kraje na vyžádání a v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů způsobem zajišťujícím dálkový přístup údaje vedené v základním registru obyvatel, základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, agendovém informačním systému evidence obyvatel, informačním systému cizinců, registru silničních vozidel, centrálním registru silničních vozidel a v registru řidičů.

 

  1. HZS kraje je oprávněn za účelem přípravy na krizové situace vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje o:
  • kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení,
  • předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech a výrobních kapacitách, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci,
  • počtech zaměstnanců ve výrobních provozech a počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace,
  • množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek,
  • množství zadržené vody ve vodních nádržích,
  • počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob a druzích vyrobené nebo zachycené přírodní energie,
  • uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě jiných objektů důležitých  pro řešení krizových situací, vodovodech, kanalizacích, produktovodech a  energetických sítích,
  • stavbách určených k ochraně obyvatelstva při krizových situacích, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů,
  • výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami,

pokud tyto údaje jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů pro přípravu a řešení krizových situací.

 

  1. HZS kraje dále:
  • seznamuje obce a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,
  • vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje a krizového štábu obce s rozšířenou působností,
  • vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob a předává údaje v ní vedené Ministerstvu vnitra,
  • vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí.

 

Za stavu nebezpečí HZS kraje:

  • provádí činnosti obdobně jako jiné správní úřady,
  • zabezpečuje varování a vyrozumění,
  • organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření.

 

HZS kraje jako základní složka integrovaného záchranného systému zajišťuje nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto účelem rozmisťuje své síly a prostředky na celém území kraje.

Územní působnost HZS kraje je vymezena správním územím Středočeského kraje.

 

HZS kraje je organizačně členěno na:

  • ředitelství HZS kraje,
  • územní odbory HZS kraje,
  • jednotky HZS kraje,
  • vzdělávací, technická a účelová zařízení.

 

 

Územní působnost územního odboru Kutná Hora je stanovena takto:

 

Územní odbor

Správní obvod obce s rozšířenou působností

Kutná Hora

Čáslav a Kutná Hora

 

Policie České republiky

 

§ 16 krizového zákona

Policie ČR je zřízena zvláštním právním předpisem (zákon č. 273/2008 Sb.) jako jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky. Policie slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropských společenství nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu.

Policie ČR zajišťuje připravenost k řešení krizových situací spojených s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem na území kraje.

Policie je základní složka IZS a zajišťuje nepřetržitou pohotovost pro příjem  ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události.  Za tímto účelem rozmisťuje své síly a prostředky na celém území kraje.

 

 

Zdravotnická záchranná služba

 

Podle zákona číslo 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě v platném znění, poskytuje zejména přednemocniční neodkladnou péči. Zařízení záchranné služby zřizuje kraj, který odpovídá za organizaci a zajištění činnosti záchranné služby ve svém územním obvodu.

Základní úkoly a organizační uspořádání soustavy zařízení a pracovišť záchranné služby je stanoveno zákonem číslo 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě v platném znění.

 

Přednemocniční neodkladnou péčí se rozumí neodkladná péče poskytovaná pacientovi na místě vzniku závažného postižení zdraví nebo přímého ohrožení života a během jeho přepravy k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče.

 

Zdravotnická záchranná služba zahrnuje tyto činnosti:

  • kvalifikovaný příjem, zpracování a vyhodnocení tísňových výzev a určení nejvhodnějšího způsobu poskytování přednemocniční neodkladné péče,
  • poskytování nebo zajištění přednemocniční neodkladné péče na místě vzniku úrazu nebo náhlého onemocnění, při dopravě postiženého a při jeho předávání ve zdravotnickém zařízení odborně způsobilém k poskytování zdravotní péče při stavech uvedených v předchozím odstavci,
  • dopravu raněných, nemocných a rodiček v podmínkách přednemocniční neodkladné péče mezi zdravotnickými zařízeními,
  • dopravu související s plněním úkolů transplantačního programu,
  • dopravu raněných a nemocných v podmínkách přednemocniční neodkladné péče ze zahraničí do České republiky,
  • přednemocniční neodkladnou péči při likvidaci zdravotních následků hromadných neštěstí a katastrof,
  • rychlou přepravou odborníků k zabezpečení neodkladné péče do zdravotnických zařízení, která jimi nedisponují, popřípadě léků, krve a jejích derivátů a biologických materiálů nezbytně potřebných k dalšímu poskytování již zahájené neodkladné péče,
  • součinnost s HZS kraje a operačními a informačními středisky integrovaného záchranného systému,
  • vyžadování součinnosti s Leteckou záchrannou službou prostřednictvím zdravotnických operačních středisek,
  • třídění osob postižených na zdraví podle odborných hledisek urgentní medicíny při hromadném postižení osob v důsledku mimořádných událostí nebo krizových situací.

 

Zdravotnická záchranná služba jako základní složka IZS zajišťuje nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto účelem rozmisťuje své síly a prostředky na celém území kraje.

 

Působnost zdravotnické záchranné služby na území okresu Kutná Hora je rozdělena mezi následující výjezdové základny záchranné služby ve Středočeském kraji:

Kutná Hora, Čáslav, Zruč nad Sázavou, Uhlířské Janovice a Zbraslavice.

 

 

Ozbrojené síly - Armáda České republiky

 

Krajské vojenské velitelství je vojenským správním úřadem vykonávajícím ve svém územním obvodu státní správu v souladu se zákonem č. 585/2004 Sb.

V oblasti přípravy na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky, a jejich řešení, při zajišťování ochrany státních hranic, vnitřního pořádku a bezpečnosti krajské vojenské velitelství zabezpečuje zejména tyto úkoly:

podílí se na zajišťování potřeb bezpečnostní rady kraje nebo krizového štábu kraje;

vede přehled o možnostech vyčlenění sil a prostředků Armády České republiky ve prospěch integrovaného záchranného systému od vojenských útvarů a vojenských zařízení, které jsou dislokované v územním obvodu;

  1. v součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému plánuje a organizuje opatření k poskytování podpory vojenskými útvary k eliminaci nevojenských ohrožení;
  2. organizuje v územním obvodu vyčleněné síly a prostředky vojenských útvarů a zařízení k plnění úkolů Policie České republiky;
  3. řídí úkolové uskupení jednotek Armády České republiky, které je nasazené v územním obvodu, k součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému nebo k plnění úkolů Policie České republiky, bylo-li tím pověřeno.

 

Použití AČR v souladu se zákonem 219/1999 Sb., o ozbrojených silách

AČR plní úkoly uvedené v § 9 a 10, zákona 219/1999 Sb. a dále ji lze použít:    

  • k plnění úkolů PČR při zajišťování ochrany státních hranic nebo k plnění úkolů služby pořádkové policie anebo ochranné služby, pokud SaP PČR nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, a to na dobu nezbytně nutnou (§14, odstavec 1, písmeno b) zákona č. 219/1999 Sb., a § 50a zákona o PČR),
  • k záchranným pracím při pohromách, nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí, nebo k likvidaci následků pohromy (§15 – §17 zákona č. 219/1999 Sb.),
  • k leteckému monitorování pohromy a monitorování radiační a chemické situace (§17, zákona č. 219/1999 Sb.),
  • k odstraňování jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky (§18 zákona č. 219/1999 Sb.),
  • k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany (§19 zákona č. 219/1999 Sb.),
  • k zabezpečení letecké zdravotnické dopravy (§ 21 zákona č. 219/1999 Sb.),
  • k zajištění letecké služby pátrání a záchrany (§ 23 zákona č. 219/1999 Sb.),
  • k zabezpečení letecké přepravy humanitární a zdravotnické pomoci, (§ 24, písmeno a) zákona č. 219/1999 Sb.).

 

Použití AČR v souladu se zákonem 239/2000 Sb., o IZS a o změně některých zákonů

AČR poskytuje:    

  • plánovanou pomoc na vyžádání při záchranných a likvidačních pracích jako ostatní složku IZS, vyčleněnými SaP AČR pouze na žádost OPIS GŘ HZS. Síly a prostředky nasazovat v souladu s Dohodou o plánované pomoci na vyžádání uzavřenou mezi MV/GŘ HZS ČR a MO/GŠ AČR (§ 21 zákona č. 239/2000 Sb.,) a přílohou Směrnice NGŠ AČR k nasazování SaP AČR v rámci IZS a PČR. O poskytnutí pomoci rozhodne ZNGŠ-Ř SOC MO (v jeho nepřítomnosti ZNGŠ pro BoPo). Následně informuje NGŠ AČR. 
  • ostatní pomoc složkám IZS. Může být poskytnuta na žádost HZS kraje, krajského úřadu nebo MV při provádění záchranných a likvidačních prací vojenskými útvary a zařízeními OS ČR v souladu s § 15, 16 a § 18 zákona č. 219/1999 Sb. O jejich nasazení rozhodne NGŠ AČR.

 

 

Krajská hygienická stanice

 

se sídlem v Praze je ve smyslu ustanovení § 82 odst. 1 zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, správním úřadem působícím na území Středočeského kraje a to ve správních obvodech území okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník. Krajská hygienická stanice má územní pracoviště v obcích Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Příbram a Rakovník. Působnost na území okresů Praha-východ a Praha-západ vykonávají pracoviště v sídle krajské hygienické stanice.

 

Krajské hygienické stanici náleží podle zákona č. 258/2000 Sb. mimo jiné:

  • plnit úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně úkolů dotčeného správního úřadu,
  • vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním povinností stanovených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví včetně ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť,
  • nařizovat, organizovat, řídit a popřípadě i provádět opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění a v tomto rozsahu též usměrňovat činnost zdravotnických zařízení a kontrolovat je,
  • určovat zdravotnická zařízení, která provedou opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění, 
  • nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, 
  • provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva a podílet se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek,
  • podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému.

 

 

Krajská veterinární správa

 

Krajská veterinární správa vykonává podle ustanovení § 47 odst. 1 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, jako orgán veterinární správy v územním obvodu Středočeského kraje státní správu ve věcech  veterinární péče. Krajská veterinární správa má v okresech kraje své oblastní inspektoráty.

 

Krajská veterinární správa v oblasti nákaz a jejich zdolávání:

  • získává, shromažďuje a vyhodnocuje poznatky o podezření z výskytu a o výskytu a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka,
  • přijímá odpovídající opatření ke zdolání nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a jiných onemocnění zvířat a k zabránění jejich šíření,
  • vykonává dohled nad dodržováním zákazu preventivního očkování proti některým nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka a nad dodržováním opatření, jimž jsou očkovaná zvířata podrobována.

 

Krajská veterinární správa plní úkoly opatření podle ustanovení § 49 odst. 1 veterinárního zákona, zejména vypracovává a aktualizuje krajské pohotovostní plány a kontroluje jejich plnění. Ředitel krajské veterinární správy zřizuje nákazovou komisi, která je jeho poradním orgánem.

 
   

 

 

 Orgány obce s rozšířenou působností

 

Správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem a správní obvody obcí s rozšířenou působností jsou vymezeny vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

 

 

Starosta obce s rozšířenou působností

§ 18 krizového zákona

Starosta ORP

  • zajišťuje připravenost správního obvodu ORP na řešení krizových situací; ostatní orgány obce (zastupitelstvo a rada) se na této připravenosti podílejí.
  • řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností v ORP, orgány obcí, právnickými osobami a fyzickými osobami ve správním obvodu ORP. Za tímto účelem:
  • zřizuje a řídí bezpečnostní radu ORP,
  • organizuje přípravu správního obvodu ORP na krizové situace a podílí se na jejich
  • řešení,
  • schvaluje po projednání v bezpečnostní radě ORP krizový plán ORP,
  • vyžaduje od HZS kraje údaje podle § 15 odst. 3.

 

Starosta ORP dále:

  • zřizuje a řídí krizový štáb ORP pro území správního obvodu ORP, který je současně krizovým štábem pro území správního obvodu obce,
  • zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu ORP; správní úřady se sídlem na území správního obvodu ORP a právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit,
  • plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení,
  • odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra.

 

 

 

Obecní úřad obce s rozšířenou působností

§ 19 krizového zákona

Obecní úřad obce s rozšířenou působností za účelem zajištění připravenosti správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací:

  • poskytuje součinnost HZS kraje při zpracování KP ORP,
  • plní úkoly podle KP ORP,
  • vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob a předává údaje v ní vedené HZS kraje
  • vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí a předává údaje v ní vedené HZS kraje
  • vede přehled možných zdrojů rizik a v rámci prevence podle zvláštních právních úprav odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace.

 

Obecní úřad obce s rozšířenou působností za účelem plnění výše uvedených úkolů zřizuje pracoviště krizového řízení.

 

 Orgány obce

 

Starosta obce

§ 21 krizového zákona

  • zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací; ostatní orgány obce se na této připravenosti podílejí,
  • za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán,
  • zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce; správní úřady se sídlem na území obce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit,
  • plní úkoly stanovené starostou ORP a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu ORP,
  • odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra.

 

V době krizového stavu starosta obce:

  • zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízení, pokud tak již neučinil HZS kraje,
  • nařizuje a organizuje evakuace osob z ohroženého území obce,
  • organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva,
  • zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace.

 

§ 22 krizového zákona

Při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí starosta obce zajišťuje provedení krizových opatření v podmínkách obce. Je-li k tomuto účelu nutné vydat nařízení obce, nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce.

 

Náklady vynaložené na provedení krizových opatření stanovených obcí uhrazuje obec z vlastního rozpočtu.

 

 

Obecní úřad

§ 21a krizového zákona

Obecní úřad dále za účelem připravenosti obce na řešení krizových situací:

  • organizuje přípravu obce na krizové situace,
  • poskytuje obecnímu úřadu ORP podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu ORP,
  • vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob, pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu ORP, v jehož správním obvodu se nachází,
  • vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí, pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu ORP, v jehož správním obvodu se nachází,
  • podílí se na zajištění veřejného pořádku,
  • plní úkoly stanovené krizovým plánem ORP při přípravě na krizové situace a jejich řešení.

 

Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby způsobem v místě obvyklým s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení.

 

 Ostatní orgány s územní působností

 

Bezpečnostní rada

§ 24 krizového zákona

Bezpečnostní rada ORP je poradním orgánem zřizovatele pro přípravu na krizové situace.

Ustavení bezpečností rady ORP vychází ze zákona č.240/2000 Sb., krizový zákon, v platném znění, v souladu s Nařízením vlády č.462/2000 Sb, v platném znění.

  • předsedou bezpečnostní rady ORP je starosta ORP, který jmenuje členy bezpečnostní rady ORP – 8 členů.
  • bezpečnostní rada ORP projednává a posuzuje stav zabezpečení a stav připravenosti na krizové situace ve správním obvodu ORP. Na jednání bezpečnostní rady ORP mohou být přizvány další osoby, pokud je jejich účast nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace.

 

 

Krizový štáb ORP

§ 24b krizového zákona

Krizový štáb ORP je pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situací.

Ustavení krizového štábu ORP vychází ze zákona č.240/2000 Sb., krizový zákon, v platném znění dle § 18 odst. 3, písmena a) a podle Nařízení vlády č.462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č.240/2000Sb. a Nařízení vlády č.431/2010 Sb. v platném znění.

  • předsedou krizového štábu ORP je starosta ORP, který jmenuje členy krizového štábu ORP.
  • je svoláván operativně, zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení krizové situace a přijetí krizových opatření spojených s nezbytným omezením základních práv a svobod.
  • členy krizového štábu ORP jsou členové bezpečnostní rady ORP a členové stálé pracovní skupiny krizového štábu ORP
  • členy stálé pracovní skupiny krizového štábu ORP jsou tajemník obecního úřadu ORP, pracovníci obecního úřadu ORP, zástupci složek integrovaného záchranného systému a odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace.

 

Stálé pracovní skupiny:

  • součinnost a komunikace
  • týlové zabezpečení
  • analýza situace a plánování
  • nasazení sil a prostředků
  • ochrana obyvatelstva

 

Činnost stálé pracovní skupiny:

  • při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací jedná nepřetržitě,
  • analyzuje vývoj krizové situace nebo mimořádné události a dokumentuje postup řešení,
  • podává vedoucímu krizového štábu ORP návrh na způsob řešení, postup při ochraně obyvatelstva a na vyhlášení, změnu nebo odvolání krizového stavu; využívá při tom zejména havarijní plán, vnější havarijní plány a krizový plán,
  • soustřeďuje informace o stavu sil a prostředků, vede celkový přehled jejich nasazení a rozpracovává návrhy jejich využití,
  • organizuje spojení s krizovými štáby ORP a krizovými štáby obcí, krajů a krizovým štábem Ministerstva vnitra,
  • zabezpečuje informování veřejnosti o přijatých opatřeních a postupu řešení krizové situace nebo mimořádné události,
  • připravuje technickou a informační podporu nasazeným silám a prostředkům, vede evidenci finančních výdajů a nákladů na opatření při krizové situaci nebo mimořádné události,
  • organizuje ochranu obyvatel postiženého území včetně zajištění zásobování a humanitární pomoci, 
  • zabezpečuje ukládání a využívání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci a povinnosti poskytovat věcné prostředky.

 

 

Krizový štáb svolává starosta v případě, že:

  • je vyhlášen krizový stav pro celé území nebo pro jeho část patřící do působnosti orgánu krizového řízení,
  • je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území patřící do působnosti orgánu krizového řízení nebo pro jeho část,
  • jej použije ke koordinaci záchranných a likvidačních prací,
  • je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací, nebo jde o úkol prováděný při cvičení,
  • jde o úkol prováděný při cvičení orgánů krizového řízení nebo cvičení složek integrovaného záchranného systému, nebo
  • je tento postup nezbytný pro řešení mimořádné události a není splněna některá z výše uvedených podmínek.

 

Územní správní úřady

§ 24c krizového zákona

Územní správní úřady uvedené v krizovém plánu ORP:

  • zabezpečují krizovou připravenost v oblasti své působnosti a k tomuto účelu zpracovávají plán krizové připravenosti.