...Na stránky byl vložen harmonogram svozu odpadů na rok 2017...

...Městské lázně budou otevřeny od 29. 9. 2017...

...Na stránky byla vložena obecně závazná vyhláška o pohybu psů ve městě...

...Ve dnech 27. a 28.12. bude plavání pro veřejnost již od 10.00 hod...

...O Vánočních svátcích budou městské lázně zavřeny - 24 - 26.12. a 31.12.2017 a 1.1. 2018...

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3

Nabídka pracovních míst

Přehled v současné době nabízených pracovních míst naleznete zde na úřední desce v sekci "Výběrová řízení"

Důležité odkazy

Obsah

 

Orgány krizového řízení

 

1.4.1. Orgány kraje a další orgány s působností na území kraje

1.4.2. Orgány obce s rozšířenou působností

1.4.3. Orgány obce

1.4.4. Ostatní orgány s územní působností

 

 

 

 Orgány kraje a další orgány s působností na území kraje

 

Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje

 

§ 15 a § 15a krizového zákona

(dále jen „HZS kraje“) je součástí Hasičského záchranného sboru České republiky, zřízeného podle zvláštního zákona (zákon č. 238/2000 Sb.). Základním posláním HZS kraje je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech.

HZS kraje plní úkoly v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy (zákon o IZS, zákon o krizovém řízení, zákon o požární ochraně).

zákon 240/2000Sb., § 15 a § 15a

 

  1. HZS kraje plní úkoly při přípravě na krizové situace a jejich řešení:
  1. organizuje součinnost mezi správními úřady a obcemi v kraji,
  2. vede přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení,
  3. zpracovává krizový plán kraje, který schvaluje hejtman,
  4. zpracovává krizový plán obcí s rozšířenou působností; při jeho zpracování vyžaduje v nezbytném rozsahu součinnost organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických osob a podnikajících fyzických osob,
  5. plní úkoly stanovené Ministerstvem vnitra a úkoly stanovené hejtmanem v rozsahu krizového plánu kraje a starostou obce s rozšířenou působností v rozsahu krizového plánu obce s rozšířenou působností,
  6. předává Ministerstvu vnitra, hejtmanovi a starostovy ORP na jejich žádost údaje podle § 15 odst. 3.

 

  1. Příslušný správní úřad za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení poskytuje HZS kraje na vyžádání a v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů způsobem zajišťujícím dálkový přístup údaje vedené v základním registru obyvatel, základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, agendovém informačním systému evidence obyvatel, informačním systému cizinců, registru silničních vozidel, centrálním registru silničních vozidel a v registru řidičů.

 

  1. HZS kraje je oprávněn za účelem přípravy na krizové situace vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje o:
  • kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení,
  • předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb, výrobních programech a výrobních kapacitách, rozsahu zásob surovin, polotovarů a hotových výrobků, počtech zaměstnanců a jejich kvalifikaci,
  • počtech zaměstnanců ve výrobních provozech a počtech osob bydlících v místech předpokládané evakuace,
  • množství, složení a umístění vyráběných, používaných nebo skladovaných nebezpečných látek,
  • množství zadržené vody ve vodních nádržích,
  • počtech a typech dopravních, mechanizačních a výrobních prostředků ve vlastnictví právnických nebo fyzických osob a druzích vyrobené nebo zachycené přírodní energie,
  • uspořádání vnitřních prostorů výrobních objektů, popřípadě jiných objektů důležitých  pro řešení krizových situací, vodovodech, kanalizacích, produktovodech a  energetických sítích,
  • stavbách určených k ochraně obyvatelstva při krizových situacích, k zabezpečení záchranných prací, ke skladování materiálu civilní ochrany a k ochraně a ukrytí obsluh důležitých provozů,
  • výměrách pěstovaných zemědělských plodin a druhu a počtu zemědělských zvířat chovaných právnickými nebo fyzickými osobami,

pokud tyto údaje jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů pro přípravu a řešení krizových situací.

 

  1. HZS kraje dále:
  • seznamuje obce a právnické nebo fyzické osoby na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení,
  • vytváří podmínky pro činnost krizového štábu kraje a krizového štábu obce s rozšířenou působností,
  • vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob a předává údaje v ní vedené Ministerstvu vnitra,
  • vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí.

 

Za stavu nebezpečí HZS kraje:

  • provádí činnosti obdobně jako jiné správní úřady,
  • zabezpečuje varování a vyrozumění,
  • organizuje zjišťování a označování nebezpečných oblastí, provádění dekontaminace a dalších ochranných opatření.

 

HZS kraje jako základní složka integrovaného záchranného systému zajišťuje nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto účelem rozmisťuje své síly a prostředky na celém území kraje.

Územní působnost HZS kraje je vymezena správním územím Středočeského kraje.

 

HZS kraje je organizačně členěno na:

  • ředitelství HZS kraje,
  • územní odbory HZS kraje,
  • jednotky HZS kraje,
  • vzdělávací, technická a účelová zařízení.

 

 

Územní působnost územního odboru Kutná Hora je stanovena takto:

 

Územní odbor

Správní obvod obce s rozšířenou působností

Kutná Hora

Čáslav a Kutná Hora

 

Policie České republiky

 

§ 16 krizového zákona

Policie ČR je zřízena zvláštním právním předpisem (zákon č. 273/2008 Sb.) jako jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky. Policie slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku a veřejný pořádek, předcházet trestné činnosti, plnit úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy Evropských společenství nebo mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu.

Policie ČR zajišťuje připravenost k řešení krizových situací spojených s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem na území kraje.

Policie je základní složka IZS a zajišťuje nepřetržitou pohotovost pro příjem  ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události.  Za tímto účelem rozmisťuje své síly a prostředky na celém území kraje.

 

 

Zdravotnická záchranná služba

 

Podle zákona číslo 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě v platném znění, poskytuje zejména přednemocniční neodkladnou péči. Zařízení záchranné služby zřizuje kraj, který odpovídá za organizaci a zajištění činnosti záchranné služby ve svém územním obvodu.

Základní úkoly a organizační uspořádání soustavy zařízení a pracovišť záchranné služby je stanoveno zákonem číslo 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě v platném znění.

 

Přednemocniční neodkladnou péčí se rozumí neodkladná péče poskytovaná pacientovi na místě vzniku závažného postižení zdraví nebo přímého ohrožení života a během jeho přepravy k cílovému poskytovateli akutní lůžkové péče.

 

Zdravotnická záchranná služba zahrnuje tyto činnosti:

  • kvalifikovaný příjem, zpracování a vyhodnocení tísňových výzev a určení nejvhodnějšího způsobu poskytování přednemocniční neodkladné péče,
  • poskytování nebo zajištění přednemocniční neodkladné péče na místě vzniku úrazu nebo náhlého onemocnění, při dopravě postiženého a při jeho předávání ve zdravotnickém zařízení odborně způsobilém k poskytování zdravotní péče při stavech uvedených v předchozím odstavci,
  • dopravu raněných, nemocných a rodiček v podmínkách přednemocniční neodkladné péče mezi zdravotnickými zařízeními,
  • dopravu související s plněním úkolů transplantačního programu,
  • dopravu raněných a nemocných v podmínkách přednemocniční neodkladné péče ze zahraničí do České republiky,
  • přednemocniční neodkladnou péči při likvidaci zdravotních následků hromadných neštěstí a katastrof,
  • rychlou přepravou odborníků k zabezpečení neodkladné péče do zdravotnických zařízení, která jimi nedisponují, popřípadě léků, krve a jejích derivátů a biologických materiálů nezbytně potřebných k dalšímu poskytování již zahájené neodkladné péče,
  • součinnost s HZS kraje a operačními a informačními středisky integrovaného záchranného systému,
  • vyžadování součinnosti s Leteckou záchrannou službou prostřednictvím zdravotnických operačních středisek,
  • třídění osob postižených na zdraví podle odborných hledisek urgentní medicíny při hromadném postižení osob v důsledku mimořádných událostí nebo krizových situací.

 

Zdravotnická záchranná služba jako základní složka IZS zajišťuje nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto účelem rozmisťuje své síly a prostředky na celém území kraje.

 

Působnost zdravotnické záchranné služby na území okresu Kutná Hora je rozdělena mezi následující výjezdové základny záchranné služby ve Středočeském kraji:

Kutná Hora, Čáslav, Zruč nad Sázavou, Uhlířské Janovice a Zbraslavice.

 

 

Ozbrojené síly - Armáda České republiky

 

Krajské vojenské velitelství je vojenským správním úřadem vykonávajícím ve svém územním obvodu státní správu v souladu se zákonem č. 585/2004 Sb.

V oblasti přípravy na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky, a jejich řešení, při zajišťování ochrany státních hranic, vnitřního pořádku a bezpečnosti krajské vojenské velitelství zabezpečuje zejména tyto úkoly:

podílí se na zajišťování potřeb bezpečnostní rady kraje nebo krizového štábu kraje;

vede přehled o možnostech vyčlenění sil a prostředků Armády České republiky ve prospěch integrovaného záchranného systému od vojenských útvarů a vojenských zařízení, které jsou dislokované v územním obvodu;

  1. v součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému plánuje a organizuje opatření k poskytování podpory vojenskými útvary k eliminaci nevojenských ohrožení;
  2. organizuje v územním obvodu vyčleněné síly a prostředky vojenských útvarů a zařízení k plnění úkolů Policie České republiky;
  3. řídí úkolové uskupení jednotek Armády České republiky, které je nasazené v územním obvodu, k součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému nebo k plnění úkolů Policie České republiky, bylo-li tím pověřeno.

 

Použití AČR v souladu se zákonem 219/1999 Sb., o ozbrojených silách

AČR plní úkoly uvedené v § 9 a 10, zákona 219/1999 Sb. a dále ji lze použít:    

  • k plnění úkolů PČR při zajišťování ochrany státních hranic nebo k plnění úkolů služby pořádkové policie anebo ochranné služby, pokud SaP PČR nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, a to na dobu nezbytně nutnou (§14, odstavec 1, písmeno b) zákona č. 219/1999 Sb., a § 50a zákona o PČR),
  • k záchranným pracím při pohromách, nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí, nebo k likvidaci následků pohromy (§15 – §17 zákona č. 219/1999 Sb.),
  • k leteckému monitorování pohromy a monitorování radiační a chemické situace (§17, zákona č. 219/1999 Sb.),
  • k odstraňování jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky (§18 zákona č. 219/1999 Sb.),
  • k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany (§19 zákona č. 219/1999 Sb.),
  • k zabezpečení letecké zdravotnické dopravy (§ 21 zákona č. 219/1999 Sb.),
  • k zajištění letecké služby pátrání a záchrany (§ 23 zákona č. 219/1999 Sb.),
  • k zabezpečení letecké přepravy humanitární a zdravotnické pomoci, (§ 24, písmeno a) zákona č. 219/1999 Sb.).

 

Použití AČR v souladu se zákonem 239/2000 Sb., o IZS a o změně některých zákonů

AČR poskytuje:    

  • plánovanou pomoc na vyžádání při záchranných a likvidačních pracích jako ostatní složku IZS, vyčleněnými SaP AČR pouze na žádost OPIS GŘ HZS. Síly a prostředky nasazovat v souladu s Dohodou o plánované pomoci na vyžádání uzavřenou mezi MV/GŘ HZS ČR a MO/GŠ AČR (§ 21 zákona č. 239/2000 Sb.,) a přílohou Směrnice NGŠ AČR k nasazování SaP AČR v rámci IZS a PČR. O poskytnutí pomoci rozhodne ZNGŠ-Ř SOC MO (v jeho nepřítomnosti ZNGŠ pro BoPo). Následně informuje NGŠ AČR. 
  • ostatní pomoc složkám IZS. Může být poskytnuta na žádost HZS kraje, krajského úřadu nebo MV při provádění záchranných a likvidačních prací vojenskými útvary a zařízeními OS ČR v souladu s § 15, 16 a § 18 zákona č. 219/1999 Sb. O jejich nasazení rozhodne NGŠ AČR.

 

 

Krajská hygienická stanice

 

se sídlem v Praze je ve smyslu ustanovení § 82 odst. 1 zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, správním úřadem působícím na území Středočeského kraje a to ve správních obvodech území okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník. Krajská hygienická stanice má územní pracoviště v obcích Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Příbram a Rakovník. Působnost na území okresů Praha-východ a Praha-západ vykonávají pracoviště v sídle krajské hygienické stanice.

 

Krajské hygienické stanici náleží podle zákona č. 258/2000 Sb. mimo jiné:

  • plnit úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně úkolů dotčeného správního úřadu,
  • vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním povinností stanovených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy k ochraně veřejného zdraví včetně ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže a nad souvisejícími pracovními podmínkami včetně vybavení pracovišť,
  • nařizovat, organizovat, řídit a popřípadě i provádět opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění a v tomto rozsahu též usměrňovat činnost zdravotnických zařízení a kontrolovat je,
  • určovat zdravotnická zařízení, která provedou opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění, 
  • nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, 
  • provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva a podílet se na monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek,
  • podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému.

 

 

Krajská veterinární správa

 

Krajská veterinární správa vykonává podle ustanovení § 47 odst. 1 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, jako orgán veterinární správy v územním obvodu Středočeského kraje státní správu ve věcech  veterinární péče. Krajská veterinární správa má v okresech kraje své oblastní inspektoráty.

 

Krajská veterinární správa v oblasti nákaz a jejich zdolávání:

  • získává, shromažďuje a vyhodnocuje poznatky o podezření z výskytu a o výskytu a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka,
  • přijímá odpovídající opatření ke zdolání nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a jiných onemocnění zvířat a k zabránění jejich šíření,
  • vykonává dohled nad dodržováním zákazu preventivního očkování proti některým nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka a nad dodržováním opatření, jimž jsou očkovaná zvířata podrobována.

 

Krajská veterinární správa plní úkoly opatření podle ustanovení § 49 odst. 1 veterinárního zákona, zejména vypracovává a aktualizuje krajské pohotovostní plány a kontroluje jejich plnění. Ředitel krajské veterinární správy zřizuje nákazovou komisi, která je jeho poradním orgánem.

 
   

 

 

 Orgány obce s rozšířenou působností

 

Správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem a správní obvody obcí s rozšířenou působností jsou vymezeny vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

 

 

Starosta obce s rozšířenou působností

§ 18 krizového zákona

Starosta ORP

  • zajišťuje připravenost správního obvodu ORP na řešení krizových situací; ostatní orgány obce (zastupitelstvo a rada) se na této připravenosti podílejí.
  • řídí a kontroluje přípravná opatření, činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění jejich následků prováděná územními správními úřady s působností v ORP, orgány obcí, právnickými osobami a fyzickými osobami ve správním obvodu ORP. Za tímto účelem:
  • zřizuje a řídí bezpečnostní radu ORP,
  • organizuje přípravu správního obvodu ORP na krizové situace a podílí se na jejich
  • řešení,
  • schvaluje po projednání v bezpečnostní radě ORP krizový plán ORP,
  • vyžaduje od HZS kraje údaje podle § 15 odst. 3.

 

Starosta ORP dále:

  • zřizuje a řídí krizový štáb ORP pro území správního obvodu ORP, který je současně krizovým štábem pro území správního obvodu obce,
  • zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu ORP; správní úřady se sídlem na území správního obvodu ORP a právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit,
  • plní úkoly stanovené hejtmanem a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení,
  • odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra.

 

 

 

Obecní úřad obce s rozšířenou působností

§ 19 krizového zákona

Obecní úřad obce s rozšířenou působností za účelem zajištění připravenosti správního obvodu obce s rozšířenou působností na řešení krizových situací:

  • poskytuje součinnost HZS kraje při zpracování KP ORP,
  • plní úkoly podle KP ORP,
  • vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob a předává údaje v ní vedené HZS kraje
  • vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí a předává údaje v ní vedené HZS kraje
  • vede přehled možných zdrojů rizik a v rámci prevence podle zvláštních právních úprav odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace.

 

Obecní úřad obce s rozšířenou působností za účelem plnění výše uvedených úkolů zřizuje pracoviště krizového řízení.

 

 Orgány obce

 

Starosta obce

§ 21 krizového zákona

  • zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací; ostatní orgány obce se na této připravenosti podílejí,
  • za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán,
  • zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce; správní úřady se sídlem na území obce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit,
  • plní úkoly stanovené starostou ORP a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu ORP,
  • odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra.

 

V době krizového stavu starosta obce:

  • zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízení, pokud tak již neučinil HZS kraje,
  • nařizuje a organizuje evakuace osob z ohroženého území obce,
  • organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva,
  • zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace.

 

§ 22 krizového zákona

Při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí starosta obce zajišťuje provedení krizových opatření v podmínkách obce. Je-li k tomuto účelu nutné vydat nařízení obce, nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce.

 

Náklady vynaložené na provedení krizových opatření stanovených obcí uhrazuje obec z vlastního rozpočtu.

 

 

Obecní úřad

§ 21a krizového zákona

Obecní úřad dále za účelem připravenosti obce na řešení krizových situací:

  • organizuje přípravu obce na krizové situace,
  • poskytuje obecnímu úřadu ORP podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu ORP,
  • vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob, pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu ORP, v jehož správním obvodu se nachází,
  • vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí, pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu ORP, v jehož správním obvodu se nachází,
  • podílí se na zajištění veřejného pořádku,
  • plní úkoly stanovené krizovým plánem ORP při přípravě na krizové situace a jejich řešení.

 

Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby způsobem v místě obvyklým s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení.

 

 Ostatní orgány s územní působností

 

Bezpečnostní rada

§ 24 krizového zákona

Bezpečnostní rada ORP je poradním orgánem zřizovatele pro přípravu na krizové situace.

Ustavení bezpečností rady ORP vychází ze zákona č.240/2000 Sb., krizový zákon, v platném znění, v souladu s Nařízením vlády č.462/2000 Sb, v platném znění.

  • předsedou bezpečnostní rady ORP je starosta ORP, který jmenuje členy bezpečnostní rady ORP – 8 členů.
  • bezpečnostní rada ORP projednává a posuzuje stav zabezpečení a stav připravenosti na krizové situace ve správním obvodu ORP. Na jednání bezpečnostní rady ORP mohou být přizvány další osoby, pokud je jejich účast nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace.

 

 

Krizový štáb ORP

§ 24b krizového zákona

Krizový štáb ORP je pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situací.

Ustavení krizového štábu ORP vychází ze zákona č.240/2000 Sb., krizový zákon, v platném znění dle § 18 odst. 3, písmena a) a podle Nařízení vlády č.462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č.240/2000Sb. a Nařízení vlády č.431/2010 Sb. v platném znění.

  • předsedou krizového štábu ORP je starosta ORP, který jmenuje členy krizového štábu ORP.
  • je svoláván operativně, zejména k projednání zásadních záležitostí týkajících se řešení krizové situace a přijetí krizových opatření spojených s nezbytným omezením základních práv a svobod.
  • členy krizového štábu ORP jsou členové bezpečnostní rady ORP a členové stálé pracovní skupiny krizového štábu ORP
  • členy stálé pracovní skupiny krizového štábu ORP jsou tajemník obecního úřadu ORP, pracovníci obecního úřadu ORP, zástupci složek integrovaného záchranného systému a odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace.

 

Stálé pracovní skupiny:

  • součinnost a komunikace
  • týlové zabezpečení
  • analýza situace a plánování
  • nasazení sil a prostředků
  • ochrana obyvatelstva

 

Činnost stálé pracovní skupiny:

  • při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací jedná nepřetržitě,
  • analyzuje vývoj krizové situace nebo mimořádné události a dokumentuje postup řešení,
  • podává vedoucímu krizového štábu ORP návrh na způsob řešení, postup při ochraně obyvatelstva a na vyhlášení, změnu nebo odvolání krizového stavu; využívá při tom zejména havarijní plán, vnější havarijní plány a krizový plán,
  • soustřeďuje informace o stavu sil a prostředků, vede celkový přehled jejich nasazení a rozpracovává návrhy jejich využití,
  • organizuje spojení s krizovými štáby ORP a krizovými štáby obcí, krajů a krizovým štábem Ministerstva vnitra,
  • zabezpečuje informování veřejnosti o přijatých opatřeních a postupu řešení krizové situace nebo mimořádné události,
  • připravuje technickou a informační podporu nasazeným silám a prostředkům, vede evidenci finančních výdajů a nákladů na opatření při krizové situaci nebo mimořádné události,
  • organizuje ochranu obyvatel postiženého území včetně zajištění zásobování a humanitární pomoci, 
  • zabezpečuje ukládání a využívání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci a povinnosti poskytovat věcné prostředky.

 

 

Krizový štáb svolává starosta v případě, že:

  • je vyhlášen krizový stav pro celé území nebo pro jeho část patřící do působnosti orgánu krizového řízení,
  • je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území patřící do působnosti orgánu krizového řízení nebo pro jeho část,
  • jej použije ke koordinaci záchranných a likvidačních prací,
  • je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací, nebo jde o úkol prováděný při cvičení,
  • jde o úkol prováděný při cvičení orgánů krizového řízení nebo cvičení složek integrovaného záchranného systému, nebo
  • je tento postup nezbytný pro řešení mimořádné události a není splněna některá z výše uvedených podmínek.

 

Územní správní úřady

§ 24c krizového zákona

Územní správní úřady uvedené v krizovém plánu ORP:

  • zabezpečují krizovou připravenost v oblasti své působnosti a k tomuto účelu zpracovávají plán krizové připravenosti.