...Na stránky byl vložen harmonogram svozu odpadů na rok 2017...

...Kopaliště bude otevřeno od čtvrtka 29. 6. od 12. hodiny po celé léto (v době prázdnin od 10 do 19 hod.) ...

...Na stránky byla vložena obecně závazná vyhláška o pohybu psů ve městě...

Kalendář akcí

Nabídka pracovních míst

Přehled v současné době nabízených pracovních míst naleznete zde na úřední desce v sekci "Výběrová řízení"

Důležité odkazy

Obsah

Stránka

SERGEII STUDIO MĚNÍ NÁZEV, TOUHU O PROFESIONÁLNÍ DRÁZE NIKOLIV


Z projektu Sergeii Studio, který byl náhodně založen partou kamarádů za účelem využít nepříliš používanou kameru sloužící k zachycení rodinných okamžiků, vznikl sen o kariéře režiséra. Tehdy ani sám zakladatel studia Martin Kolembář nemohl tušit, že tvoření filmů ho pohltí natolik, že se bude účastnit filmařských soutěží a už vůbec ne, že v nich bude tolik úspěšný.    
Filmařské studio dnes již s názvem 89Vision pictures pod taktovkou posledního člena z původního uskupení již zmiňovaného Martina Kolembáře, v Čáslavi působí již několik let a může se pochlubit celou řadou ocenění v nejrůznějších soutěžích vyhlašovaných po celém světě. Pomalu se přechyluje do druhé pomyslné etapy, o které již můžeme hovořit jako o samotné hranici spojující amatérskou a profesionální úroveň. Entuziasmus, jenž byl z Martina během rozhovoru cítit, však spolu s jeho dosavadními úspěchy naznačuje, že její překročení mu již nebude dlouho trvat.

Pane Kolembáři, za poslední rok a půl se ve Vašem studiu odehrálo poměrně dost změn. Můžete nám přiblížit ty nejzásadnější?
Je pravda, že spousta věcí je dnes jinak. Nyní se již nejmenujeme Sergeii Studio, ale studio 89Vision pictures, jehož úplný základ tvořím bohužel už delší dobu pouze já, protože se o tento koníček mnoho lidí dlouhodobě nezajímá. Dále se nám podařilo vyhrát pár zajímavých soutěží a celkově máme více a více práce, za což jsem samozřejmě opravdu rád. 

Myslím, že značka Sergeii Studio byla relativně zaběhlá. Co Vás vedlo ke změně názvu?
Tento název byl zvolen podle mojí přezdívky ,Sergeii’ před několika lety na úplném začátku, kdy mě myšlenka, že se natáčením budu chtít živit, skutečně ani nenapadla. Přestože toto pojmenování bylo s námi spojeno spoustu let, k obměně mě donutilo nutkání nadobro se odpoutat od jakési etapy dětství a mládí, ve které byla většina věcí tvořena především pro zábavu.
Také se zřejmě částečně jednalo o nevhodně zvolený název, protože jsem od známých často slýchal, že kdyby mě neznali, o spolupráci by mě - vzhledem k tomuto názvu - nepožádali.

Stále točíte na fotoaparát?
Již ne, to je také velká změna a jistý posun. Podařilo se mi sehnat kameru z Ameriky, jejíž pořízení mě stálo samozřejmě dost peněz, ale také poměrně hodně nervů, protože takový nákup není tak jednoduchý jak by se mohlo zdát.

Můžete rozvést, jak nakoupení probíhalo?
Přes internet jsem narazil na člověka z USA, který prodával kameru, o které jsem delší dobu snil. Dokonce se s tímto typem kamer běžně točí celovečerní filmy.
Její úplný základ stál okolo 180 000 korun. Nejprve jsem odeslal první půlku peněz na účet prodávajícího. Vzhledem k tomu, že tato kamera musí mít vždy zapsaného majitele, proběhl převod na mé jméno. Následovalo odeslání druhé půlky peněžní částky a až tehdy byla kamera odeslána z USA. Po převzetí jsem ještě musel uhradit poštovné. Od objednání po doručení uběhl asi měsíc a půl. 
Mimochodem, tuto kameru lze sehnat i v České republice, ale zhruba o polovinu dražší.  

Jistě také díky této investici jste získal další zajímavá ocenění. Ta nejdůležitější se váží k snímku s názvem Me and My Monkey. O jaká ocenění konkrétně šlo? 
Nejprve šlo o ocenění  soutěže Filmové ceny Artur vyhlášené televizí Očko, pro kterou jsme snímek primárně točili. Každý měsíc je v ní vyhlášen jeden žánr. Film musí mít stopáž 3 - 5 minut a výherci jednotlivých žánrů poté automaticky postupují do finále, kde je vyhlášen nejlepší snímek roku.  
Nejlépe se nám dařilo v žánru western. V příběhu musel zaznít dialog „A kde je druhá půlka mapy?“ „Prohrál jsem ji v kartách.“ Ze základního žánrového kola jsme postoupili do finále, kde nás porota ocenila jako film roku. Dílčí ocenění máme také za střih a režii a s jiným snímkem také za žánr sci-fi.
Za film Me and My Monkey jsme si také odnesli cenu za první místo v anglické soutěži krátkých snímků Film of the Month, pořádané londýnským Camera Kings a v Kanadě jsme vyhráli první místo za nejlepší film zaslaný z Evropy. 

Příběhu nechybí dávka humoru. Věděl jste okamžitě, že tento žánr chcete podat zábavně? 
Předpokládal jsem, že western většina režisérů uchopí navážno. Bylo mi také jasné, že u nás nebude jednoduché nalézt věrohodné prostředí. Netradiční pojetí pro nás tedy byla jasná volba. Jinak prostoru pro nějaké dlouhé rozmýšlení o čemkoliv v rámci této soutěže ani mnoho není. Jeden den se vyhlásí žánr a do dvaceti dnů musí být  film odevzdán. 

Prozradíte nám, jak jste vybíral herce, lokalitu, kostýmy a rekvizity?
V příběhu vystupovali kamarádi z divadelního soubor UFO - Unie Ftipných Osobností. Ještě jednou velmi děkuji jim i ostatním lidem co se na natáčení podíleli.

Děj se odehrává v lomu u Týništi nad Orlicí. Lokalitu jsem hledal asi týden. V úvahu přicházely pochopitelně také různé westernové vesničky, ale stejně bychom v záběrech měli stromy, domy nebo jiné objekty, které by věrohodnosti neprospěly.
Kostýmy jsou pořízené z jednoho z čáslavských obchodů. Sehnat vhodnou napodobeninu střelné zbraně byl ale problém. Den před natáčením jsem koupil dětskou kuličkovou pistoli a do noci ji různě barvil a upravoval tak, aby vypadala jako z divokého západu.

Vy ale netvoříte pouze snímky pro soutěže a festivaly. Kdo se na Vás může obrátit?
Ne, kontaktovat mě mohou například kapely, které chtějí natočit klip nebo sestřih z koncertů. Zajímavé hudební videoklipy v tomto roce vzešly ze spolupráce se skupinou Civilní Obrana a Band-a-SKA. Myslím, že již mohu říci, že příznivci zmíněných kapel a kutnohorských Broken Hearts se mohou ještě letos těšit na další nové videoklipy, které vyjdou také z naší dílny. Dále mě mohou oslovit firmy kvůli reklamním spotům nebo kdokoliv, kdo by chtěl mít zdokumentovanou životní událost jako je svatba atd. Případní zájemci mě mohou kontaktovat na facebookové stránce s názvem 89Vision pictures nebo webových stránkách: http:// 89vision.cz

Na čem pracujete v současnosti?
Nyní se věnuji videoklipu pro kapelu Zrní, ve kterém bude spoustu zajímavých rekvizit, jejichž výroba mě stejně jako scénář již pár měsíců dost zaměstnává.  
Dále tvořím scénář k hranému filmu, jehož délka se bude pohybovat okolo patnácti minut. Doufejme, že s ním zaujmeme na nějakém festivalu.

Můžeme se jednou těšit na celovečerní film?
Určitě ano, ale je třeba si udržet určitý respekt a uvědomit si, že ačkoliv nějaký posun cítím, natočit hodinu a půl dlouhý film, který diváky zaujme a udrží je po celou dobu v sedačkách, vyžaduje mnohem víc práce. Musím nasbírat zkušenosti, učit se, něco si prožít. 
Myslím, že délka filmu by měla růst souměrně s růstem jakési filmařské osobnosti každého režiséra. Čím více osobních zkušeností, tím tenčí je tloušťka plátna kin, přes které se musí dostat podstata filmu se všemi emocemi a sevřít diváka ve své plné síle bez ohledu na to, zda se jedná o komedii nebo drama. 

JN, foto: archiv 89Vision pictures 


29. 8. 2016 Zobrazit méně

Stránka